logo firmy

Krize důchodového systému

Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části zákona o penzích vyvolal mezi politiky i ekonomy rozruch. Stále však není jasné, kde stát na rovnoprávnější výměry penzí vezme finance. Oprátku na krk jim nasazuje zejména 1,3 bilionový státní dluh. Ve spojitosti s nastávající důchodovou krizí se stále častěji zmiňují různé formy investování, které se ve stáří mohou hodit.

Ústavní soud zrušení stávajícího zákona o penzích datoval k 20. září 2011, politikům tedy nezbývá moc času, aby se s nastalou situací vypořádali. Jestli se naplní optimismus ekonomů, kteří si od změny zákona slibují posun k lepšímu, není v tuto chvíli jisté. Proto se mnoho lidí obrací k vlastním formám spoření, na mnoho z nich stát přispívá, ač to není někdy na první pohled zřejmé.

Penzijní fondy
Jako první nám jistě přijdou na mysl právě penzijní fondy. Jedná se o typ podílového fondu s částečným přispěním státu a úlevami na daních pro spořitele, tak i pro zaměstnavatele, pokud přispívá. Fondy svěřené finance investují zejména do dluhopisů, velmi řídce pak do akcií, pokladničních poukázek a podílových listů. S tímto rozložením financí nepřekvapí, že zhodnocení vkladů není nijak horentní. Popravdě řečeno, dlouhodobé výnosy jsou schopny jen kopírování inflace, o výrazném profitu se tedy nedá mluvit. V současné době penzijní fondy trápí ještě další problém nemající s jejich hospodařením mnoho společného. Trpí odlivem klientů, jen v minulém roce jich bylo přes 100 tisíc! Důvodem je podle všeho aktuální potřeba financí spojená s krizí. Manageři oponují čísly. Tento úbytek podle nich není katastrofický, stále do fondů vstupuje více lidí, než odchází. Za současného stavu je však výhodnější svěřit své finance raději běžným podílovým fondům.

Vlastnické investice
Zde se jedná hlavně o investice do komodit a nemovitostí. Přičemž nemovitosti mají hned několik závažných nevýhod. Předně je nutné při nákupu investovat najednou velké množství peněz, další nevýhodou je malá likvidita nemovitostí. Komodity jsou na tom ve zmíněných ohledech daleko lépe. Jsou velmi likvidní a koupě je možná prakticky v jakékoli množství. Mluvíme-li o zejména drahých kovech je jejich nevýhoda jinde. Většina poptávky je tvořena průmyslovými subjekty a jsou tedy navázány na úroveň výroby a tedy i na ekonomickou situaci. Jedinou výjimkou je zlato, to má mezi kovy výsadní postavení. Jeho využití v průmyslu je minimální a nadto má napříč dějinami výsadní postavení uchovatele hodnot, když se ostatní jistoty hroutí. Znovu se osvědčilo během poslední světové hospodářské krize, kdy jeho cena neustále rostla. Očekává se, že cena bude růst i nadále ve spojitosti se špatnou finanční situací Řecka a neklidem na světových burzách kolem případných dalších státu, které by se ocitly v jeho situaci. Je tedy zlato důstojným protivníkem penzijních fondů? Rozhodně ano. Důchodový systém může padnout, ekonomiky se zhroutit, ale jen zlato je věčné.

Martin Skřivánek – zlatobezdph.cz
Foto – zlatobezdph.cz