logo firmy

Národní kulturní památka Důl Michal

Vychází mince z cyklu Národní kulturní památka. Motivem je černouhelný důl Michal v Ostravě-Michálkovicích, ve kterém byla ukončena těžba v roce 1994. Poté byl darován Ministerstvu kultury, které v areálu bývalého dolu zřídilo Průmyslové muzeum. V roce 2000 bylo zrušeno i to, když inspekce shledala vedení muzea neadekvátním. Zejména díky nepoškozeným důlním strojům ze začátku 20. století a zachovalým budovám v areálu, které byly navrhnuty Františkem Fialou, se Důl Michal stal národní kulturní památkou.

K tomu, aby se důl stal památkou, vedla dlouhá cesta, která začíná roku 1843. Tehdy byla v Michálkovicích vyhloubena těžební jáma pro těžbu černého uhlí, byla nazvána prozaicky – Michálkovická jáma č. 3. Až o sedm let později dostala dnešní jméno Důl Michal. Důl byl roku 1856 koupen Severní drahou císaře Ferdinanda. Tato soukromá firma postavila většinu železnice na Moravě a ve Slezsku a postupem času se právě uhlí stalo jejím nejdůležitějším přepravním artiklem. Proto také roku 1863 postavili železniční spojení Dolu Michal s hlavní tratí spojující Vídeň, Prahu a Berlín. V letech 1912-1915 došlo k celkové modernizaci a přestavbě dolu, parní těžební stroje byly vyměněny za elektrické, postaveny byly také nové budovy navržené právě Františkem Fialou.

Po druhé světové válce v roce 1945 byl důl, který stále ještě vlastnila Severní dráha císaře Ferdinanda, znárodněn a zařazen pod OKD ( Ostravsko-karvinské doly ), společně s tím byl název změněn na Důl Petr Cingr. V roce 1966 pak byl přiřazen k dolu Rudý Říjen a zůstal tak až do konce těžby v roce 1994. Důl byl přejmenován zpět na Důl Michal až k datu zřízení Průmyslového muzea.

Návštěvníci, zajímající se o historii hornictví mohou projít každodenní trasu horníku od vstupu přes šatny a koupelny, které mohly pojmout až 1512 havířů. Pouze do jámy se nepodívají, 671 metrů hluboká hlavní jáma začala být zasypávána v roce 1994 a o rok později bylo zasypávání dokončeno.

Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,6 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince je na půlkruhové výseči ztvárněn elektromotorem poháněný těžní stroj jako příklad vnitřního vybavení dolu. Na pravém okraji výseče je značka České mincovny a ve spodní části výseče je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Nad těžním strojem je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vpravo je slezská orlice a vlevo je moravská orlice. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Na rubové straně mince se nachází vyobrazení těžní věže dolu Michal. Pod ztvárněním těžní věže je ročník ražby „2010“. Při levém a pravém okraji mince je neuzavřený opis „DŮL MICHAL V OSTRAVĚ“. Iniciály autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, jsou umístěny při pravém okraji mince pod opisem.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Martin Skřivánek - zlatobezdph.cz a ČNB
Foto - ČNB

Cena platí pouze do konce 10/2010, kdy bude pravděpodobně na základě vývoje cen drahých kovů opětovně zvýšena dle nového ceníku ČNB a zafixována na poslední dva měsíce letošního roku.