logo firmy

Pražská konzervatoř

Mnoho slavných českých hudebníků má jedno společné - studovali Pražskou konzervatoř. Škola s obrovským renomé a dlouhou tradicí se těší uznání po celé Evropě. Pojďme si proto připomenout společně s Českou národní bankou 200 let od zahájení výuky. Pražská konzervatoř má nyní status šestileté střední školy zakončené absolutoriem. Má rozsáhlé styky v Evropě i USA, zve odtud na stáže zahraniční pedagogy. Mezi její stalé vyučující patří jak přednášející z AMU, tak mnoho předních českých instrumentalistů, zpěváků a herců. Absolventi obvykle směřují dále na AMU.

Historie Konzervatoře
Vznik se datuje k roku 1808 a Provolání české hudbymilovné šlechty, považované za zakládací listinu Pražské konzervatoře. Konzervatoř byla až do jejího zestátnění v roce 1918 řízena a financována šlechtici sdruženými ve Společnosti, kteří se tak stali mecenáši české hudby v jejím klíčovém období, kdy celý český národ vstával v Národním obrození z popela. Prvním ředitelem se stal Bedřich Dionýsos Weber a za jeho vedení škola sídlila od roku 1811 v klášteru sv. Jiljí. Zde se vyučovalo více než sedmdesát let. Až v roce se škola přestěhovala do nových prostor v Rudolfinu - tomuto úseku se také říká „Zlatá doba“ Pražské konzervatoře. Přispěli k němu i dva výborní ředitelé vyhlášený houslový pedagog Antonín Bennewitz a také Antonín Dvořák, jehož přičiněním se proslavila celá generace výtečných skladatelů.

Počátek První republiky znamená pro Konzervatoř zestátnění a stěhování z Rudolfina. Nakonec se usídlila na Starém Městě, kde bez přestávky sídlí dodnes. Ze všezastřešující Pražské konzervatoře se postupem času oddělila samostatná Taneční konzervatoř a Akademie múzických umění.

Pražská konzervatoř za svou dlouhou historii, která se táhne epochami vychovala nebo hostila řadu slavných jmen dirigentů, skladatelů, hudebníků a zpěváků, kteří se svou hudbou proslavili v mezinárodním měřítku. Je tedy jednou z institucí, které mají velký podíl na zvučném jméně, jenž má Česká republika ve světě. Popřejme tedy Pražské konzervatoři další stejně úspěšné dekády.

Vzhled medaile
Výtvarník Luboš Charvát zvolil jako ústřední motiv medaile právě historickou budovu konzervatoře na Starém městě, kterou znázornil netradičním způsobem. Na averzní straně vytvářejí siluetu budovy notové osnovy, které se v řádcích nad sebou perspektivně sbíhají a uprostřed jsou doplněné hudebními značkami. Ve spodní části medaile je nápis v řádcích „Zahájení výuky na pražské konzervatoři 1811 – 2011“.

Motiv reverzní strany navazuje na averzní stranu. Notové osnovy jsou opět uspořádány do tvaru siluety budovy, také se perspektivně sbíhají a uprostřed z nich vystupuje hudební nástroj – violoncello.

Limitovaný náklad 400 kusů, číslováno.

K zakoupení v naší prodejně numismatiky a investičního zlata v Havířově, nebo z pohodlí domova v e-shopu námi prozovaného webu zlatobezdph.cz

Text: Martin Skřivánek – zlatobezdph.cz a ČM
Foto: ČM