Nákupní košík: 0.00 Kč
Uživatel: Nejste přihlášen(a)
Produkty » Zlatá medaile-Let Jana Kašpara Au999,9/ 15,56g/ číslovaná/ proof/ ČM
Výrobce:
Česká mincovna a.s.
Dostupnost:
skladem
První veřejný let Jana Kašpara
V době, kdy první český avionik a konstruktér začal snít o pokoření oblak, bylo letectví ještě v plenkách. Jan Kašpar však svůj sen naplnil, proto si můžeme 27. dubna připomenou sté výročí jeho prvního veřejného letu na trase Praha – Pardubice.
Létání ho nadchlo, když jako čerstvě vystudovaný strojní inženýr začal pracovat ve firmě Basse und Selve ve vestfálské Alteně. Firma mimo jiného vyráběla i součástky ke vzducholodím a Kašpar se na jejich vývoji aktivně podílel. Z Alteny brzy odešel a to hlavně kvůli nepochopení vedení, které opakovaně odmítalo jeho návrhy strojů těžších než vzduch. Po odchodu z Německa chvíli pracoval v závodech Laurin & Klement, stihl se zde potkat se svým bratrancem Evženem Číhákem než spolu z automobilky odešli jen pár měsíců po Kašparově nástupu. Oba byli nadšeni myšlenkou na sestrojení letadla a tak za vydatné finanční pomoci Kašparova otce začali pracovat na sestrojení leteckého motoru a letadla samotného. Roku 1909 už Jan Kašpar mohl provést první letový test, který však nebyl úspěšný – letadlo nebylo schopné vzlétnout. Vinu na to měla hlavně přílišná celková hmotnost a také nedostačující výkon motoru. Kašparova touha po oblacích však byla tak silná, že překonala i jeho konstruktérskou pýchu a rozhodl se k nákupu letadla z továrny Louise Blériota, prvního letce, který přeletěl průliv La Manche. Jan Kašpar zakoupil stroj Blériot č. XI sériového čísla 76 za tehdy obrovskou sumu 15 tisíc franků.
S tímto strojem už konečně 16. dubna 1910 úspěšně vzlétl a stal se tak prvním Čechem, který pokořil oblohu. Trvalo ještě dva měsíce, než si osvojil základy pilotáže a 16. června 1910 úspěšně složil pilotní zkoušky. Tak se mohl uskutečnit první veřejný let v Pardubicích, který konal 19. června. Ve svých prvenstvích pokračoval, když 27. dubna 1911 podnikl první přespolní let. Poté si již troufl na daleko větší počiny a 13. května 1911 se zapsal do historie české avioniky dálkovým letem z Pardubic do Prahy. Svými úspěchem dal Jan Kašpar vzniknout Aviotickému družstvu se sídlem v Pardubicích. Po svých úspěších se věnoval ukázkovým letům a tím zvyšoval povědomí o letectví i mezi zbytkem obyvatelstva.
S veřejným létáním skončil již roku 1912, kdy zemřel jeho otec a Kašpar trpěl nedostatkem financí k nákupu nových letadel a součástek, proto se stáhl do ústraní, aby se mohl správě rodinného majetku. Jeho zájem o české letectví však neustal, jen se ho již aktivně neúčastnil. Jan Kašpar zemřel v nuzných poměrech roku 1927.
Výtvarný návrh mince vzešel z neomezené anonymní soutěže, do které 24 autorů zaslalo 35 sádrových modelů. Předložené návrhy hodnotila Komise pro posuzování návrhů na české peníze, odborným poradcem byl Ing. Dr. Karel Zeithammer. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh MgA. Josefa Šafaříka, druhou cenu komise udělila práci MgA. Jana Háska a na třetím místě skončil model od Terezy Eisnerové. Bankovní rada na svém zasedání v květnu 2010 schválila realizaci mince podle návrhu MgA. Josefa Šafaříka.
Česká Mincovna a.s. razila mince ze stříbra o ryzosti 0,925. Běžné a špičkové (tzv. proof) provedení se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká, mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla 2,35 mm.
Na líci dvousetkoruny je uprostřed mincovního pole letící letadlo Jana Kašpara. Ve spodní části mince je silueta Pardubic s dominantní Zelenou bránou, nad letadlem silueta Hradčan. Mincovní pole je vlevo, vpravo a pod vyobrazením letadla vyplněno mraky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ v negativním písmu je nad vyobrazením letadla. Označení nominální hodnoty mince „200 Kč“ je uvedeno nad siluetou Pardubic. Značka České mincovny je umístěna uprostřed vyobrazení siluety Pardubic.
Na rubu dvousetkoruny je vrtule letadla v rozfázovaném pohybu. Po obvodu mince je text „PRVNÍ DÁLKOVÝ LET JANA KAŠPARA“ ztvárněný v negativním písmu.. Mezi textem a vyobrazením vrtule jsou letopočty „1911“ a „2011“ opět v negativním provedení. Pod pravou částí vrtule jsou umístěny iniciály autora dvousetkoruny MgA. Josefa Šafaříka.
Ke každé minci se dodává katalogová karta modré barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.
Text: Martin Skřivánek – zlatobezdph.cz a ČNB
Foto: ČNB
V době, kdy první český avionik a konstruktér začal snít o pokoření oblak, bylo letectví ještě v plenkách. Jan Kašpar však svůj sen naplnil, proto si můžeme 27. dubna připomenou sté výročí jeho prvního veřejného letu na trase Praha – Pardubice.
Létání ho nadchlo, když jako čerstvě vystudovaný strojní inženýr začal pracovat ve firmě Basse und Selve ve vestfálské Alteně. Firma mimo jiného vyráběla i součástky ke vzducholodím a Kašpar se na jejich vývoji aktivně podílel. Z Alteny brzy odešel a to hlavně kvůli nepochopení vedení, které opakovaně odmítalo jeho návrhy strojů těžších než vzduch. Po odchodu z Německa chvíli pracoval v závodech Laurin & Klement, stihl se zde potkat se svým bratrancem Evženem Číhákem než spolu z automobilky odešli jen pár měsíců po Kašparově nástupu. Oba byli nadšeni myšlenkou na sestrojení letadla a tak za vydatné finanční pomoci Kašparova otce začali pracovat na sestrojení leteckého motoru a letadla samotného. Roku 1909 už Jan Kašpar mohl provést první letový test, který však nebyl úspěšný – letadlo nebylo schopné vzlétnout. Vinu na to měla hlavně přílišná celková hmotnost a také nedostačující výkon motoru. Kašparova touha po oblacích však byla tak silná, že překonala i jeho konstruktérskou pýchu a rozhodl se k nákupu letadla z továrny Louise Blériota, prvního letce, který přeletěl průliv La Manche. Jan Kašpar zakoupil stroj Blériot č. XI sériového čísla 76 za tehdy obrovskou sumu 15 tisíc franků.
S tímto strojem už konečně 16. dubna 1910 úspěšně vzlétl a stal se tak prvním Čechem, který pokořil oblohu. Trvalo ještě dva měsíce, než si osvojil základy pilotáže a 16. června 1910 úspěšně složil pilotní zkoušky. Tak se mohl uskutečnit první veřejný let v Pardubicích, který konal 19. června. Ve svých prvenstvích pokračoval, když 27. dubna 1911 podnikl první přespolní let. Poté si již troufl na daleko větší počiny a 13. května 1911 se zapsal do historie české avioniky dálkovým letem z Pardubic do Prahy. Svými úspěchem dal Jan Kašpar vzniknout Aviotickému družstvu se sídlem v Pardubicích. Po svých úspěších se věnoval ukázkovým letům a tím zvyšoval povědomí o letectví i mezi zbytkem obyvatelstva.
S veřejným létáním skončil již roku 1912, kdy zemřel jeho otec a Kašpar trpěl nedostatkem financí k nákupu nových letadel a součástek, proto se stáhl do ústraní, aby se mohl správě rodinného majetku. Jeho zájem o české letectví však neustal, jen se ho již aktivně neúčastnil. Jan Kašpar zemřel v nuzných poměrech roku 1927.
Výtvarný návrh mince vzešel z neomezené anonymní soutěže, do které 24 autorů zaslalo 35 sádrových modelů. Předložené návrhy hodnotila Komise pro posuzování návrhů na české peníze, odborným poradcem byl Ing. Dr. Karel Zeithammer. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh MgA. Josefa Šafaříka, druhou cenu komise udělila práci MgA. Jana Háska a na třetím místě skončil model od Terezy Eisnerové. Bankovní rada na svém zasedání v květnu 2010 schválila realizaci mince podle návrhu MgA. Josefa Šafaříka.
Česká Mincovna a.s. razila mince ze stříbra o ryzosti 0,925. Běžné a špičkové (tzv. proof) provedení se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká, mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla 2,35 mm.
Na líci dvousetkoruny je uprostřed mincovního pole letící letadlo Jana Kašpara. Ve spodní části mince je silueta Pardubic s dominantní Zelenou bránou, nad letadlem silueta Hradčan. Mincovní pole je vlevo, vpravo a pod vyobrazením letadla vyplněno mraky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ v negativním písmu je nad vyobrazením letadla. Označení nominální hodnoty mince „200 Kč“ je uvedeno nad siluetou Pardubic. Značka České mincovny je umístěna uprostřed vyobrazení siluety Pardubic.
Na rubu dvousetkoruny je vrtule letadla v rozfázovaném pohybu. Po obvodu mince je text „PRVNÍ DÁLKOVÝ LET JANA KAŠPARA“ ztvárněný v negativním písmu.. Mezi textem a vyobrazením vrtule jsou letopočty „1911“ a „2011“ opět v negativním provedení. Pod pravou částí vrtule jsou umístěny iniciály autora dvousetkoruny MgA. Josefa Šafaříka.
Ke každé minci se dodává katalogová karta modré barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.
Text: Martin Skřivánek – zlatobezdph.cz a ČNB
Foto: ČNB
Cena:
21 500,- Kč (DPH 20 %)
Kategorie produktů
Přihlášení
Aktuality
|
20.02.2012
|
|
15.02.2012
|
|
15.02.2012
|