logo firmy

Doba Rudolfa II

Rudolf II. (18.7.1552 - 20.1.1612). Pocházel z dynastie Habsburků. V r. 1576-1611 byl římskoněmeckým císařem a českým králem byl korunován v r.1575. Patřil ke stoupencům absolutismu a reformace, proto prosazoval protireformaci v rakouských zemích a v Čechách dal r. 1602 obnovit zákaz jednoty bratrské. Rozpory mezi Habsburky přerostly do odboje jeho bratra arcivévody Matyáše. Toho podporovaly uherské, rakouské a moravské stavy. Libeňským mírem v roce 1608 si Rudolf II. zachoval vládu jen v Čechách a ve Slezsku. O rok později si na něm České stavy vymohly vydání Majestátu, zaručujícího náboženskou svobodu i pro jednotu bratrskou. V roce 1611 byl donucen odstoupit. Jeho odchodem z Prahy se naše hlavní město stalo až do roku 1918 provinčním městem. Do našeho povědomí vstoupil i jako sběratel uměleckých děl a dalších předmětů. Nebyla to náhodná sbírka kuriozit, jak je někdy mylně předkládána, ale promyšlená sbírka se vzácnými uměleckými díly, kterou chtěl Rudolf II. vybudovat ve shodě s tehdejšími dobovými pansofickými názory, (myšlenka univerzální vědy) blízkými pozdnímu manýrismu - tedy jako nějakou encyklopedii viditelného světa. Umělecké a jiné předměty sbíral prostřednictvím dvorního antikváře Jacopa Strady a sítě nákupčích v celé Evropě. Rovněž je mylný názor, že celá jeho sbírka byla odvezena z Prahy Švédy. V té době (1648) už z ní zbyla v Praze jen část. Další část byla už dříve převezena do Vídně, nebo skončila v jiných zemích. Čeští stavové se dokonce v roce 1619 chystali k jejímu rozprodeji.


Tadeáš Hájek z Hájku

Tadeáš Hájek z Hájku(1.1.1525 - 1.9.1600). Český astronom, matematik, alchymista a osobní lékař Rudolfa II., vynikající osobnost této doby. V r. 1554 byl Ferdinandem I. povýšen do šlechtického stavu, Maxmiliánem I. byl v r. 1571 pasován na rytíře.Rudolf II. ho pověřil dozorem nad alchymisty, kteří pracovali v pražských laboratořích a jako říditel alchymistických dílen se staral nejen o správný chod práce, ale také o to, aby se na jejich činnosti nepodíleli různí podvodníci.Je autorem několika slavných děl - mimo jiné spisu O kometách, jejich vzniku a letech. Milovníky piva může zajímat, že napsal také učené pojednání O pivu, ve kterém dospěl k jedné z prvních teorií o oxidaci. Přednášel medicínu ve Vídni, tu také dále studoval v Miláně. Na pražské univerzitě přednášel matematiku a astronomii, poté se věnoval lékařské praxi. Na jeho podnět byl do Prahy pozván Tycho de Brahe.


Johannes Keppler

Johannes Keppler (27.12. 1571 - 15.11. 1630). Německý astronom, matematik a astrolog. Do Prahy přichází r. 1600. Byl asistentem Tycha de Brahe a po jeho smrti císařským matematikem a astrologem. Vypočítal dráhu Marsu, proslavily ho však zejména jeho tři zákony o pohybu nebeských těles, z nichž první dva formuloval v Praze. 1. zákon: Planety obíhají po eliptických drahách kolem Slunce, které je ve společném ohnisku elips. 2.zákon: Plochy opsané průvodičem planety (spojnice planety a Slunce nebo např. družice a středu Země) za stejnou dobu jsou vždy stejné. Roku 1630 zkonstruoval tzv. Kepplerův astronomický dalekohled - jednoduchý refraktor, jehož objektiv i okulár tvoří spojná čočka. V r. 1612 odešel z Prahy do Lince.


Tycho de Brahe

Tycho de Brahe (14.12.1546 - 24.10. 1601). Původním jménem Tyge Ottesen Brahe, významný dánský astronom, astrolog a alchymista. Je považován za nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy před vynálezem dalekohledu. Byl potomkem starého šlechtického rodu a značné dědictví mu umožnilo věnovat se jeho koníčkům - alchymii, ale především astronomii. Studoval rovněž chemii. V Dánsku získal vlastní observatoř na ostrově Hven, na které pracoval přes dvacet let a ze které 11. listopadu 1572 pozoroval a popsal výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Do Prahy přišel v r. 1599 na pozvání Rudolfa II. a na doporučení Tadeáše Hájka. Působil jako císařský astrolog u dvora, dále se věnoval astronomi. Novou observatoř si nechal postavit v Benátkách nad Jizerou, kde mu posledních několik měsíců života dělal asistenta Jan Keppler. Tycho de Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii, podle které je Země středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety podle něj obíhají kolem Slunce. Na druhé straně právě zásluhou jeho přesného měření paralaxy mohl Keppler odvodit své zákony o pohybu nebeských těles. Brahem naměřená data získal však od jeho dědiců až po zásahu císaře.


Rabí Jehuda Löw

Rabí Jehuda Löw (asi 1520 - 22.8. 1609). Vlastním jménem Jehúda Löw Ben Bézalel, vrchní zemský rabín Království českého a školský rektor v Mikulově a zemský rabín říše polské. Deset let řídil talmudskou školu v Praze. Byl všestranně vzdělán v astronomii, astrologii, matematice a fyzice. Byl dokonce přijat Rudolfem II. k soukromé audienci, což bylo tehdy v případě židovského rabína neobvyklé. Jako učenec a pedagog prosazoval všeobecnou vzdělanost. Z dnešního pohledu patři mezi ultraortodoxní židy, kteří odmítají sionismus a stát Izrael. Ve svém spise Necach Jisroel tvrdí, že je nejen zakázáno opustit exil, a to ani s dovolením národů, ani kdyby ony nutily židovský lid to učinit pod hrozbou smrti a je nutno raději položit život než přijmout jinou víru. Podle pověsti vytvořil Golema jako svého domácího sluhu. Rabí mu dal ale vlastní jméno Josef. Golem je údajně zkomolenina českého holomek - sluha.



Tolarové ražby

V r.1512 bylo na české straně Krušných hor na vrcholu kopce Schrattenburg objeveno stříbro. Tato lokalita patřila do panství Ostrov, které drželi páni Šlikové z Holiče a Pasova od císaře Zikmunda v zástavě. O necelých osm let později získává Šlik povolení k ražbě vlastních mincí - stříbrných dvoutolarů, které byly raženy v Jáchymově. Vůbec první stříbrné tolary byly raženy od r. 1484 v Tyrolích… Od počátku ražby byly jáchymovské tolary určeny na export do zahraničí. Bylo jich raženo milióny kusů a tento tolar se stal obecným pojmem pro velkou stříbrnou minci (z jejího názvu vznikl dolar). Valná část mincí však byla především na území Německa roztavena a vyrábělo se z nich nekvalitní oběživo, a proto jsou dnes dost vzácné. Razily se do roku 1528. České mincovnictví se dělí na tři hlavní období - 950 - 1300 denár, 1300 - 1520 groš a 1520 - 1892 tolarové. Od r. 1753 byl ražen rakouský tolar s obrazem Marie Terezie, tzv. levantský tolar, byl a je dodnes rozšířen především v oblasti tureckého vlivu, v Africe a především mezi arabskými kočovníky je ochotně přijímanou měnou. Před sjednocením Jemenu byl oficiálním platidlem v Jižním Jemenu rijál (nebo rial), což byl levantský tolar. Lékařka Marešová Zdeňka, která v sedmdesátých letech působila v této části Jemenu jako lékařka, ve své knize V zemi královny ze Sáby uvádí, že její měsíční plat činil 13 kg těchto mincí, které jí pokladník nosil domů. Tolary se do Jemenu dostaly tak, že když byly v monarchii staženy z oběhu, koupil celou ražbu etiopský císař a za nějaký čas je postoupil Jemenu. Zajímavé ovšem je, že jemenci přijímali pouze tolary s datem ražby 1780 a s tímto datem je do Jemenu mincovny dodávaly. Mince s jiným datem byly pokládány za padělky.

Text: hobbyhavirov.cz
Foto: ČM