logo firmy

Pražská konzervatoř

Mnoho slavných českých hudebníků má jedno společné - studovali Pražskou konzervatoř. Škola s obrovským renomé a dlouhou tradicí se těší uznání po celé Evropě. Pojďme si proto připomenout společně s Českou národní bankou 200 let od zahájení výuky. Pražská konzervatoř má nyní status šestileté střední školy zakončené absolutoriem. Má rozsáhlé styky v Evropě i USA, zve odtud na stáže zahraniční pedagogy. Mezi její stalé vyučující patří jak přednášející z AMU, tak mnoho předních českých instrumentalistů, zpěváků a herců. Absolventi obvykle směřují dále na AMU.

Historie Konzervatoře
Vznik se datuje k roku 1808 a Provolání české hudbymilovné šlechty, považované za zakládací listinu Pražské konzervatoře. Konzervatoř byla až do jejího zestátnění v roce 1918 řízena a financována šlechtici sdruženými ve Společnosti, kteří se tak stali mecenáši české hudby v jejím klíčovém období, kdy celý český národ vstával v Národním obrození z popela. Prvním ředitelem se stal Bedřich Dionýsos Weber a za jeho vedení škola sídlila od roku 1811 v klášteru sv. Jiljí. Zde se vyučovalo více než sedmdesát let. Až v roce se škola přestěhovala do nových prostor v Rudolfinu - tomuto úseku se také říká „Zlatá doba“ Pražské konzervatoře. Přispěli k němu i dva výborní ředitelé vyhlášený houslový pedagog Antonín Bennewitz a také Antonín Dvořák, jehož přičiněním se proslavila celá generace výtečných skladatelů.

Počátek První republiky znamená pro Konzervatoř zestátnění a stěhování z Rudolfina. Nakonec se usídlila na Starém Městě, kde bez přestávky sídlí dodnes. Ze všezastřešující Pražské konzervatoře se postupem času oddělila samostatná Taneční konzervatoř a Akademie múzických umění.

Pražská konzervatoř za svou dlouhou historii, která se táhne epochami vychovala nebo hostila řadu slavných jmen dirigentů, skladatelů, hudebníků a zpěváků, kteří se svou hudbou proslavili v mezinárodním měřítku. Je tedy jednou z institucí, které mají velký podíl na zvučném jméně, jenž má Česká republika ve světě. Popřejme tedy Pražské konzervatoři další stejně úspěšné dekády.

Vzhled mince
Averzní straně mince vévodí trubka s klarinetem v levostranné kompozici tvořící tak symbol houslového klíče. Pravou část mince pak zabírá motiv violoncella, podle jehož kontury obtéká text „Česká republika 200 Kč“.

Na reverzní straně je pak motiv smyčcového nástroje redukován pouze na hmatník a tím dalo vyniknout textu „Zahájení výuky na Pražské konzervatoři 1811 – 2011“, který prostupuje celou zadní stranou, vertikální pojetí pak zastupují i fagot a klarinet.

Výtvarný návrh mince byl vybrán v neomezené anonymní soutěži, do které autoři zaslali 21 sádrových modelů. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh MgA. Martina Daška, druhou cenu komise udělila návrhu akademické sochařky Majky Wichnerové a na třetím místě skončil návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů. Bankovní rada na svém zasedání dne 25. února 2010 schválila realizaci mince podle návrhu MgA. Martina Daška.

Česká Mincovna a.s. razila mince ze stříbra o ryzosti 0,925 v běžném a špičkovém (tzv. proof) provedení, která se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká, mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla 2,35 mm.

Ke každé minci se dodává katalogová karta béžové barvy, na níž je popis mince a její plastické vyobrazení.

Text: Martin Skřivánek – zlatobezdph.cz
Foto: ČNB